5 měsíců s OM-Dčkem - nespočet návštěv ZOO, 5 Bavorských lesů, Rusko a Thajsko

Včera to bylo 5 měsíců, kdy jsem se rozhodl vyměnit fototechniku Nikon (D810, D610, 300mm f2.8 atd.) za kompaktní bezzrcadlovku Olympus z řady OM-D. Přesně jsem si loni v září vybral TOP model značky Olympus a to OM-D E-M1 Mark II + Olympus bateriový grip HLD-9 a k němu do začátku tyto objektivy a příslušenství:

  • Olympus M.ZUIKO 300mm f4 PRO
  • Olympus M.ZUIKO 40-150mm f2.8 PRO
  • Olympus M.ZUIKO 7-14mm f2.8 PRO
  • Olympus 1.4x telekonvertor MC-14
  • Olympus blesk FL-900R
  • Olympus dálkové ovládání RM-CB2
  • Olympus hledáček EE-1
  • 4x Olympus baterie BLH-1
Potom co jsem si vybral ekvivalent ke svojí předešlé výbavě, jsem nejdříve začal hledat vhodný batoh, jelikož Lowepro batoh Pro Trekker 450 AW černý, byl zbytečně velký a to díky kompaktnosti systému OM-D. Nakonec jsem se rozhodl pro Lowepro batoh Whistler 450AW, o kterém jsem psal v tomto článku a zde jsem nahrál video, proč jsem si ho vybral a co se do něj všechno vejde.
 
Tak to by jsme pro začátek měli... O celém procesu výměny techniky si můžete přečíst zde a hodnocení po 1,5 měsíci jsem sepsal v tomto článku.
 
A jak si OMDčko stojí po skoro půl roce, asi 20ti návštěvách českých ZOO, 5 Bavorských lesích, cestě do Ruska a expedici do deštných pralesů Thajska?
 
Začneme pěkně popořádku... Jen připomenu, že veškeré názory a informace uvedené v tomto článku jsou jen mým názorem na tuto techniku a nikomu je nevnucuji. Každý si můžete udělat názor vlastní a pokud by jste měli zájem si techniku Olympus třeba na týden vyzkoušet, stačí mě kontaktovat. Přece se nebudeme hádat, jen kvůli tomu, že jsem si dovolil koupit jinou značku než "Škodovku" :-)
 
Technické zpracování, odolnost, úchop a pohodlnost použivání:
 
Jelikož se jedná o top model značky Olympus, je samozřejmé, že by technické zpracování mělo být na skvělé úrovni. A ano, je tomu tak. Vždy si i dle tohoto kritéria techniku vybírám a to z důvodu, že fotím zvířata a přírodu a tak fotoaparát dost často končí položený v trávě, prší na něj, vyskytuji se v oblastech s vysokou vlhkostí či na místech, kde jsou nadprůměrně vysoké teploty. A v každé z těchto situací vyžaduji po technice jen jednu věc, aby fungovala... Za těch 5 měsíců jsem s OMDčkem "nastřílel" přes 55000 fotografií (Z toho 23000 Thajsko během 16ti dní). Tak že po takovém už slušném záběhu mohu říct, že se mi zatím nic nerozpadlo, neošoupalo, nepřestalo fungovat či jakýmkoliv jiným způsobem zlobit. I přes to jsou dvě věci, které mi na systému OM-D na začátku vadily. Respektive jedna vadí do teď a druhou jsem již vyřešil...
  • První věcí co mi přijde hodně nešikovné, je přepínání MF a AF na kroužku kolem objektivu. Nespočetně krát se mi stalo, že jsem si omylem přepnul z AF na MF během focení a pak mi trvalo několik vteřin, než mi v hlavě docvaklo, proč to "zatracený" OMDčko neostří. :) Naštěstí jsem přišel po pár zkoumáních na to, že se dá tato funkce vypnout a přepínáním tohoto kroužku se pak AF nevypne. Na místo toho si přepnutí MF a AF můžete nastavit na nějaké Fn (funkční) tlačítko na těle a tam si ho dle libosti přepnout.
  • Druhá věc, ač je to drobnost, tak mi přijde jako hodně nešikovná a to je provedení sluneční clony u objektivu 40-150mm f2.8 PRO. Je totiž "integrovaná" na objektivu a mechanismus, který jí drží ve vysunuté/zasunuté poloze je řešeň dost nešťastně a clona moc nedrží. Já osobně například nosím fotoaparát na popruhu Peak Design u svého pravého boku a když ho tam dám s tímto objektivem, je během několika málo minut clona vysunutá a v horším případě upadne. Jelikož je mechanismus držící clonu na objektivu tvořen X pružinkami a malými součástkami, jsem zvědav, kdy se rozletí po pádu na milion kousků. No, zatím to drží, tak uvidíme.

Úchop mi ze začátku vadil (bez battery gripu), tělo je samozřejmě kompatní, malé a moje ruce velké. Po dokoupení BG se můj pohled na věc změnil a jsem už spokojený. Padne parádně do ruky, dosáhnu na všechny funkční tlačítka a dá se i s 300mm objektivem nosit na dvou prstech jedné ruky.

 
Variabilita nastavení tlačítek a celého fotoaparátu:
 
Je to jedna z věcí, která se mi na Olympusu líbí. Můžete si veškerá tlačítka na fotoaparátu (i na objektivech, pokud nimy disponují) nastavit podle vlastní potřeby. To jsem nejdříve ocenil hned na začátku, kde jsem přecházel z jiné značky a nebyl ten nejmenší problém si veškeré tlačítka a otočné voliče nastavit dle té předešlé, aby se ovládání dostalo člověku pod kůži co nejrychleji. Byl jsem zvyklý na věci jako ostření tlačítkem AE-L vzadu na těle, nastavování ISO a clony na otočných voličích u spouště v režimu priority clony (A) či zobrazení vodováhy na displeji fotoaparátu (v Olympusu je i v hledáčku, díky tomu, že je digitální). Prostě si ho můžete nastavit dle sebe a to vesměs každé tlačtko, které najdete na těle. 
 
Tato variabilita se týká i nastaveních samotných. Když například vezmeme barevná podání fotografie (standart, příroda, krajina atd), můžete si v menu nastavit, kterými z těchto nastavení budete scrollovat v rychlém menu, které se zobrazí po stisknutí tlačítka OK. To samé možnosti snímání jako je rychlé snímání, pomalé seriové snímání atp. V závěru tato všechna nastavení vedou k tomu, že pokud je potřebujete změnit, vybíráte si jen z možností, které jste si zaškrtli a tak přenastavení fotoaparátu je podstatně rychlejší (je to takový ekvivalent uživatelského menu u konkurenčních značek, ale podstatně víc vypilovaný k dokonalosti).
 
Ostření, Focus Tracking a sériové snímání:
 
Ostření je na OM-Dčku a všech objektivech, které vlastním (viz výše) více než dostačují. Jeho rychlost je naprosto skvělá a díky funkcím jako je zvýraznění zaostřené oblasti barevně přímo v hledáčku či možnost přiblížení zaostřeného objektu víte vždy a přesně co máte zaostřené a tím pádem, co bude na fotografii ostrého. Hlavně zmíněná funkce zvýraznění zaostřených částí například zvířete je nedocenitelná. Na srsti zvířete vidíte červeně (nebo jak si nastavíte) přesně zvýrazněné ty části jeho těla, které jsou zaostřené. To samé platí i v případě manuálního ostření, kdy tak máte naprostý přehled o tom, na co ostříte a co ostré opravdu bude.
 
Focus Tracking, je funkce, kdy si na kontinuální (AF-C) i AF-S ostření zaostříte například ptáka sedícího na větvi a ve chvíli, kdy vzlétne a vy na něm udržíte vybraný ostřící bod, tak se začnou body automaticky přepínat na základě toho, jak se zvíře pohybuje. Vyzkoušel jsem několikrát a funguje uspokojivě. Samozřejmě nemůže doufat, že si zaostříte bílého racka nebo volavku a fotoaparát bude bezchybně sledovat jeho pohyb proti světlé obloze. Vždy to nejlépe funguje v případech, kdy je zvíře kontrastní k pozadí. A to i u ostatních značek techniky.
 
Sériové snímání, respektive jeho rychlost je u OM-D E-M1 Mark II dechberoucí. Až 60sn/s v režimu AF-S a až 18sn/s v režimu AF-C. A jak to vidím v praxi? 
 
  • Co se týče režimu AF-S, kdy ještě ve spojení s funkcí ProCapture můžete zaznamenat až 74 fotografií (funkce ProCapture ukládá 14 fotografií při namáčknuté spoušti stále dokola a po domáčknutí je všechny uloží + snímky po zmáčknutí) během dejme tomu vteřině a kousku je skvělá například na případy, kdy sedí pták na větvi a vy chcete vyfotografovat jeho odlet. Držíte namáčknutou spoušť do půlky, fotoaparát pořád dokola ukládá 14 fotografií a když se pták zvedne z větve, tak spoušť zmáčknete, podržíte jí vteřinu nebo dvě a máte na kartě 14 fotografií před zmáčknutím spouště a 60 fotek za první vteřinu. Pak stačí jen vybrat tu jednu, nejlepší....
  • Samozejmě na zvířata používám z 98% režim AF-C (kontinuální ostření). V tomto režimu si můžete nastavit až 18sn/s. Je to sice krásné číslo, ale reálně je použitelné jen na zvířata, která se pohybují ve stejné vzdálenosti od Vás z jedné strany na druhou. V případě, že se zvíře pohybuje k Vám nebo od Vás, tak takto vysokou rychlost je nesmysl používat, jelikož fotoaparát nestíhá (což je logické a technicky vesměs nemožné) přeostřovat mezi fotografiemi. Mám tedy sníženou rychlost snímků za vteřinu na 6. To mi přijde po době, co Olympus používám jako nejlépe použitelné a dostačující v jakékoliv situaci.
 
Kvalita výstupu, stabilizace obrazu a odpad:
 
O kvalitě jsem psal již v článku po prvním 1,5 měsíci s OMDčkem. Díky velikosti čipu (Micro 4/3) je jasné, že na vyšší hodnoty ISO musí více šumět. Ano, je tomu tak... (Není tomu úplně tak, viz EDIT níže). Nebudeme si nic nalhávat, je to prostě daň za kompaktnost, ale... Díky stabilizaci čipu v těle fotoaparátu a skvělé stabilizaci u objektivů (jen vybraných, např 300mm f4 nebo 12-100mm f4) není potřeba fotit na tak rychlé časy jako je tomu u DX a FF těl. Není naprosto žádný problém pořídit fotografii s ohniskem 600mm (crop faktor je u Olympusu 2x) ostrou fotografii na časy kolem 1/20s z ruky. Máte rádi focení potůčků, kdy v případě, že chcete dosáhnout "rozmáznutí" vody na delší časy potřebujete stativ? Z objektivem 7-14mm f2.8 PRO udržím v pohodě 1s až 1,5s z ruky. Ta stabilizace je prostě perfektní, píšu to už po několikáté, ale je tomu prostě tak. No a dále.. Díky tomu nemusím jít (třeba za celé Thajsko) s hodnotou ISO přes 1000. Fakt, nekecám... Zatím jsem takovou situaci nezažil, že bych ho musel zvednout výše. A upřímně, jestli tahat 5kg FF s 300mm 2.8 nebo Olympus o váze 2,1kg, tak jsem stále pro Olympus... Dříve měla všechny profi FF těla rozlišení 10Mpx a taky jsme si vystačili. Je to jen honění za megapixely, super rozlišením atd a přitom to v závěru vlastně ani nikdo nepotřebuje... U zvířat stoprocentně ne. 
 
Co se týče odpadu (nepovedené fotografie), tak ten si myslím, že je o něco větší než u FF. Ale není to z důvodu, že by OMDčko špatně ostřilo, ale je to tou rychlostí snímání. Když vezmeme v potaz režim AF-S na rychlé sériové snímání a podržíme spoušť 5 vteřin, máme 300 fotografií. A je jasné... Všechny si je přeci nenecháme. Respektive asi jak kdo :)
 
EDIT: Šum na větší hodnoty ISO. Od chytřejšího než jsem já a to od Radka Koppa jsem se dozvěděl, co jsem nevěděl a to je přepočet hodnot ISO u Micro 4/3, DX a FF formátů, tudíž má spokojenost je v tomto směru ještě  větší.
 
Citace: " ISO není konstatní pro všechny systémy, je potřeba mezi jednotlivými systémy kromě ohniska a clony logicky pro stejnou hloubku ostrosti přepočítavat také ISO. Mnoho fotografů to vůbec neví a tak hodnotí bohužel zcela špatně obrazovou kvalitu. Zde pro lepší pochopení dávám jeden příklad: MFT 1/100, f 1,4, ISO 400. APS C 1/100, f 2, ISO 800. Fullframe 1/100, f 2,8, ISO 1600. Takto bychom museli nastavit rozdílné systémy, abychom měli shodnou hloubku ostrosti. A to je podstatný rozdíl. Kdo má možnost si to vyzkoušet v praxi, tak doporučuji. Pak také zjistí, že Olympus při shodné hloubce ostrosti a shodném rozlišení šumí ne více, ale dokonce méně, než většina konkurečních značek. Viz také zde, testy Dpreview. "
 
Shrnutí:
 
Po těch 5 měsících jsem stále spokojen. Ze začátku jsem se pral krapet s nastavením AF, trochu s tím, že jsem si díky 20Mpx rozlišení musel zvyknout na to, že nemůžu tolik ořezávat, pokud chci mít dostatečné rozlišení na tisk obrazu. Neskutečně mě štvala ta clona na 40-150mm a nějakou tu dobu mi trvalo zvyknout si na digitální hledáček (ten teď beru jako samozřejmost a když vezmu do ruky zrcadlovku, hodně údajů  mi v hledáčku  chybí, nehledě na nemožnost zobrazení zvýraznění zaostřených míst atd. atp.).
 
Vzal jsem si z toho co OMD systém nabízí to nejlepší, naučil jsem se využívat jeho výhody, kterých je podstatně víc a přizpůsobil jsem styl svého fotografování menšímu rozlišení a většímu šumu na vyšší hodnoty ISO.
 
Asi bych to řekl tak... Každý systém, každá značka či objektiv nebo tělo prostě mají své výhody a nevýhody a člověk by se měl naučit vždy využívat jeho přednosti. To že budeme plakat, že támhleten model má pomalé AF, tento zase malé rozlišení, ten zase moc velké rozlišení a PC mi to nestíhá či dalších tisíc argumentů co umí Češi mít (náš národ je v tomhle prostě TOP na Světě, si stěžovat na cokoliv a jakkoliv) velice bravurně, nepovede to nikdy k žádným rozumným výsledkům... Určitě si před výběrem techniky nechte poradit od někoho zkušenějšího, respektive ideálně od více takových lidí a pak si udělejte vlastní závěr a vyberte si co přesně a nejlépe vyhovuje Vám. Řídit se  marketingem jednotlivých firem či obchodníků, kteří Vám doporučí to, na čem mají nejvyšší marži není ideálním řešením situace, kdy potřebujete foťák co Vám "padne".
 
Já jsem si Olympus vybral, otestoval několikrát a nakonec jsem se rozhodl si ho koupit. I ta váha tam hrála svojí roli, jelikož mi "stejná výbava" od Olympusu ušetřila 8kg na zádech. A jsem spokojen? Ano jsem a upřímně, nemám ani nejmenší touhu se k FF vrátit. Kdo by se s tím tahal... ;) 
 
A jak to fotí? Mrkněte ke mě do galerie. :-)