Kalibrace monitoru aneb proč jí udělat a jaké to má výsledky.

Postprodukce a boj s barvami na levném monitoru aneb proč kalibrovat

Barvy mé fotografie jsou bledé nebo příliš červené, tak jdu do OSD, kde mohu dělat barevné převraty. Jednou je fotografie příliš tmavá u někoho jiného, pak mi ji vytisknou s jinými barvami, a tak upravuji barvy dál po slepu a kontrolu mám oproti nějakému tisku. Zkusím kalibrovat přes nějaký softwarový nástroj. Vylepším kontrast, posunu gammu a zkusím to vytisknout. Ale lidé kolem mě to vidí na svém monitoru jinak, protože oni také nemají kalibrovaný monitor. A jednou přijde na stůl nový monitor. Všechno je jinak. Tak zase od začátku.
 
Lidé upravující fotografie na nekalibrovaných monitorech si myslí, že vzhledem k tomu, že zákazníci doma nemají kalibrovaný monitor, tak uvidí barvy tak jako tak špatně. Ve skutečnosti zákazníci vidí úpravy zpravidla v mnohem horším podání.
 
Dám jednoduchý příklad:
 
Na svém nekalibrovaném monitoru, který dělá fotky světlejší (Gamma1.9), studenější (7500K) a táhne do zelena, opravíte fotografii, aby vypadala dobře. Zákazník doma na svém nekalibrovaném monitoru, který dělá fotky tmavší (Gamma2,4) teplotou (6300K), uvidí velmi tmavou fotku s podivným nádechem bílé, ale to ještě netušíte, jak rozdílná červená a zelená na vašem monitoru může být. Pokud jste upravovali barvy dokonce selektivně, tak to teprve dostane punc originality, kterou jste nechtěli. Závěr zákazníka je, že fotky dělal amatér.
 
Pokud kalibrovaný monitor máte, tak zákazník uvidí trochu tmavší fotku, v tomto případě se skoro správným vyvážením bílé a selektivní úpravy červené nebo zelené uvidí slaběji nebo silněji, ale pořád budou blíže realitě. Závěr pro zákazníka je, že jeho monitor zobrazuje jinak.
 
Kalibrace barev sondou vám nejen srovná barvy včetně teploty bílé barvy, ale také pomůže nastavit ideální jas monitoru a upraví gamma křivku - Vstupní jas pixelu na Výstupní jas pixelu. Barvy sonda neupraví na přesně správné hodnoty, ale přiblíží se křivkou k správnému podání barev hlavně snížením velkých odchylek. Tím jsou zachovány jemné přechody. U mizerného monitoru po kalibraci zůstanou odchylky stále větší, ale na barvy fotografie už se bude dát dívat. Bez sondy barvy a teplotu bílé nenastavíte.
 
Jednou přijde na řadu i ta kalibrace. Všechny fotografie do té doby zpracované se pak i pro autory stanou nekoukatelné. Zkusí některé opravit, ale bojují s tím, jak ta pleťová barva má vypadat, proč ta červená tak přepaluje a proč ta obloha není studená, jak si zvykli. A najednou musí všechno zesvětlit nebo ztmavit. Historie barev je ztracena, jen mozek si za roky zvykl na jiné barvy. Člověku pak nezbyde než začít od začátku s novými barvami a začít učit mozek novým návykům.
 
Kalibrací se zabývám pátým rokem.  Pomohl jsem mnoha fotografům a grafikům. Vím, že vždycky udělá radost vidět na svém monitoru barvy nevybledlé případně nepřepálené, se správným kontrastem. A pokud to monitor umožní, ve správné teplotě bílé. Mé služby, kalibraci obrazovek i projektorů najdete na webu https://lcd.jantac.net.
 
Kalibrace monitoru sondou zjistí, kolik procent barev z cílového gamutu monitor dokáže zobrazit. Dozvíte se tak třeba v tom horším případě, že 40% barev monitor neumí. Případně nezvládá posunout barvy k požadované vyvážení bílé. Nelze s ním pracovat při malém osvětlení, protože s nízkým jasem, monitor ztrácí barevnost. Jsou to cenné informace hlavně ve 14 denní lhůtě na vrácení nově zakoupeného zboží. 
 
Rekapitulace přínosu kalibrace sondou:
 
  • Zjištění kvality monitoru, vadného kusu
  • Nastavení jasu na ideální hodnotu
  • Srovnání gamma křivky, kontrastu
  • Vyvážení bílé na požadovanou hodnotu
  • A samozřejmě oprava RGB barev v rozsahu gamutu
Cesta k lepšímu monitoru:
 
Koupím si zatím levný monitor (2000,-), protože potřebuji investovat do nového fotoaparátu. Za dva roky si udělám radost a koupím si nový levný monitor (3500,-), protože ten starý byl strašný. Po dvou letech se rozhodnu koupit si něco pořádného (6000,-). Po pěti letech se rozhodnu, že si zasloužím kvalitní monitor (10.000). To máme 21,5 tisíc, z toho jen posledním pět let jsem měl ucházející monitor. Není lepší koupit monitor za 10 tisíc hned od začátku a bez problému mít 15 let monitor, který zvládá nejen barvy, má stejnoměrné podsvícení a technologii přizpůsobení jasu podle okolního osvětlení, která znatelně šetří oči? Jeden můj monitor NEC stál před 15 lety 10 tisíc. Dodnes ho lze používat, protože nevykazuje v ničem zhoršení obrazu. Zato ten fotoaparát naprosto zastaral.
 
 
Kvalitní monitor vám bude sloužit 15 let, proto nedává smysl na něm šetřit nebo kupovat každých 5 let nekvalitní. Nezáleží, jestli jste fotograf, redaktor, programátor nebo hráč her. Kvalitní monitor šetří oči každému a umožňuje mu vidět barvy v obraze co nejvěrněji. Jaké vlastnosti požadovat od monitoru najdete v tomto odkazu v odstavci Jaký monitor koupit: https://lcd.jantac.net/monitor.html
 
Pokud plánujete nákup projektoru, tak si určitě nejdříve přečtěte, na jakých parametrech skutečně záleží: https://www.jantac.net/projektor.html. Stářím lampy v projektoru dochází ke žloutnutí obrazu. Kalibrace obrazu toto zcela eliminuje. Jedna kalibrace ročně a můžete mít obraz stále jako v kině: https://lcd.jantac.net/projektor.html
 
Kvalitní monitor je drahý, ale potřebuje stejně kalibrovat jako levný monitor. U levného monitoru uvidíte mnohem větší zlepšení barev. Mít však drahý monitor a nemít ho kalibrovaný, je hloupá úspora. Drahý monitor umí více, ale bez kalibrace může mít podobně velké neduhy jako levnější monitor. A profi monitor, který nebyl zkalibrován, to už je humorná úspora, protože bez kalibrace stále nevíte, jestli máte barvy přesné a oni přesné z výroby nebudou.
 
Marketing v monitorech umí udělat pěknou paseku, i když oproti televizím, to není tak hrozné. Pastelové barvičky, profil barev pro hry a fotografie, filtr omezující modré světlo, kalkulace uspořené elektřiny a dalších věci, které v monitoru ani nechcete. Zkuste ale chtít 8-bit nativní panel nebo homogenní podsvícení a najednou na to nejsou ve výrobě peníze.